Evropa se připravuje na internetovou revoluci
Internet se rychle vyvíjí: zatímco před 25 lety propojoval pouze přibližně tisíc uživatelů, dnes po celém světě spojuje asi 1,5 miliardy lidí. Průměrný Evropan v současnosti vlastní nejméně jeden předmět připojený k Internetu, ať už je to počítač nebo mobilní telefon. Počet stěží viditelných, složitějších a mobilnějších propojených zařízení okolo nás se však během příštích pěti až patnácti let stokrát nebo dokonce tisíckrát zvýší. Evropská komise dnes představila opatření, jejichž cílem je zajistit, aby Evropa hrála vedoucí roli při určování toho, jak budou fungovat nové sítě propojených objektů od knih až po automobily, od elektrických spotřebičů až po potraviny – stručně řečeno vznikající „Internet věcí“. Dnes představený akční plán EU pomůže Evropanům získat z tohoto vývoje prospěch a současně řešit problémy, které vyvolává, například v oblasti soukromí, bezpečnosti a ochrany osobních údajů.
„Každý den vidíme nové příklady aplikací, které propojují objekty s internetem i navzájem: od automobilů, jimž propojení se semafory pomáhá bojovat s dopravním přetížením, až po domácí spotřebiče propojené s inteligentními rozvodnými sítěmi a systémy odečtu měřičů, které lidem poskytují přehled o jejich spotřebě elektrické energie, nebo propojené chodníky pomáhající v orientaci osobám se zrakovým postižením,“ uvedla Viviane Redingová, komisařka EU pro informační společnost a média. „Příslib tohoto nového rozvoje Internetu je stejně neomezený, jako počet objektů, které zahrnuje a které jsou součástí našeho každodenního života. Musíme nicméně zajistit, aby Evropané – jako občané, podnikatelé a spotřebitelé – určovali vývoj technologie místo, aby technologie vedla nás.“
Internet v současnosti prostřednictvím počítačů a mobilních zařízení (jichž je v EU asi 300 milionů) spojuje přibližně 1,5 miliardy uživatelů na celém světě. Významným dalším krokem v tomto vývoji bude v nadcházejících letech postupný přechod k propojení nikoli pouze počítačů, ale také strojů a různých fyzických objektů, jehož výsledkem bude vznik „Internetu věcí“. Může se jednat o jednoduché všední předměty, jako jsou kelímky od jogurtu zaznamenávající teplotu v celém svém dodavatelském řetězci, nebo dva různé léky na předpis, které pacienty upozorní na možná rizika plynoucí z jejich kombinace. Nebo mohou být složitější – například systémy sledování zdravotního stavu nebo recyklační systémy, které mohou pomoci řešit aktuální společenské problémy, jako je stárnoucí společnost a změna klimatu. V situaci, kdy je každý člověk denně obklopen několika tisíci objekty, toto propojení fyzických objektů dále zdůrazní hluboký dopad moderních prostředků komunikace na naši společnost.
Komise dnes představila čtrnáct opatření na podporu vývoje „Internetu věcí“ v EU, mezi něž patří celoevropská standardizace dotčených technologií a lepší financování výzkumu, ale také opatření na ochranu individuálního soukromí, údajů a bezpečnosti při formování nových technologií. Komise již minulý měsíc zdůraznila význam ochrany osobních údajů, jež by měla být při vzniku nových technologií, jejichž příkladem jsou inteligentní etikety (zařízení využívající identifikaci na základě rádiové frekvence – RFID) na prvním místě, a představila doporučení ohledně toho, jak jí lze nejlépe dosáhnout (IP/09/740, IP/09/571). Komise se také snaží zajistit, aby pro tuto budoucí novou vlnu propojených objektů existovalo dostatečné množství internetových adres (které jsou třeba k připojení každého objektu k Internetu, stejně jako pro internetové stránky). To si vyžaduje zprovoznění nejnovějšího zdroje internetových adres (IPv6) a vytvoření podmínek pro jeho široké rozšíření, které umožní, aby objekty, například předměty v domácnostech, měly svou vlastní adresu internetového protokolu pro propojení s dalšími zařízeními.
Akční plán pro „internet věcí“ lze nalézt ZDE