Sdělovací technika

telekomunikace - elektronika - multimédia


Kompletní seznam článků

Čas digitálních týmů

Jan Račanský, ANECT

Možnosti naší komunikace a spolupráce se opět zásadně proměňují. Možná jste to již také postřehli – v poslední době kolem nás vznikají netradiční týmy fungující bez ohledu na místo a často i čas. Říkejme jim třeba digitální týmy. Jaké nové collaboration technologie jim umožňují vzniknout a co stojí uprostřed jejich týmové spolupráce?

Dva suverénně nejpoužívanější nástroje, telefon a email, používá­me tak samozřejmě, že nás ani nenapadne, jak dlouho již jsou s námi – telefon více než 100 let (1876, patent A. G. Bella), e-mail více než 50 let (1965, MIT).

Je přirozené, že k masovému rozšíření a každodennímu využívání dochází až s odstupem několika let. Z dnešního pohledu můžeme směle říct, že právě až po těch padesáti a sto letech využíváme obě komunikační technologie na maximum. Co bude dál? Mají ještě tyto oblasti růstový potenciál? Nebo už v zástupu čekají nové technologie vynalezené v posledních desetiletích tak, aby se vývojový cyklus mohl opět zopakovat?

Možná je na čase najít telefonům nové jméno, protože ani variace typu „smartphone“ dostatečně neodráží dramatické změny a cestu, kterou dnešní telefony v našich kapsách za dobu své existence prošly.

Pokud máte doma menší či větší školáky, stačí se podívat na to, jak komunikují se svými vrstevníky. Telefon? Ano, ale popravdě se od Bellovy doby dost změnil. Telefon (vzdálený hlas). To „tele“ stále platí, ale „hlas“ už pro dnešní dorůstající generaci není dominantní formou komunikace, potažmo spolupráce. Nejspíš si v duchu odpovídáte, že dnešní komunikaci mladých vládne „text“. Jenže ne ten emailový, nýbrž v podobě rychlejšího, přímějšího a jednoduššího chatu.

Když to trochu přeženu, tak nejmladší generace má email pouze k tomu, aby si založila účet na Messengeru, Viberu, Whatsappu a jim podobných. Většina komunikace se pak odehrává právě v messagingových klientech. Hlas v těchto platformách předsta­vuje jen menší část. Dominuje chat, a když se chci s někým spojit v real-time režimu, tak pak raději sáhnu rovnou po video spojení.

Tak a zpátky do businessu. Tam stále vládne doba „před-chatová“ a „před-videová“. Ne, že by chat ve firmách neexistoval, ale má spíš roli doplňku než dominantního komunikačního kanálu – tím je stále email pro text a sdílení souborů bok po boku s telefonem pro real-time konverzace. Videokonference jsou i po více než 20 letech technologic­ké existence exotikou, kterou zatím preferují jen ti největší nadšenci.

Jaký je tedy další osud emailů a telefonování ve firemním kontextu? Znamenají nastupující messagingové platformy to, že email už nebude mít v naší komunikaci své místo? Nikoliv. Stejně jako televize nezrušila rádio, tak i email a chat, chcete-li business chat/ team messaging budou i nadále existovat vedle sebe. Byť na první pohled velmi podobné komunikační kanály mají zásadní koncepční rozdíly, které každému určují své místo.

To, co se zásadně promění, je celkový podíl na naší osobní komunikaci. Bude přesně opačný. Důvody jsem již zmínil výše – chat je rychlejší, přímější a celkově jednodušší. Tyto tři věci bohatě stačí. Noví uživatelé business messagingu záhy zjistí, že jim toho výrobci těchto technologií připravili ještě víc.

Hraje se totiž o mnohé – o další komunikační standard v tom nejobecnějším významu. Tedy o nic menšího než o to, co po uplynulých desítkách let převezme nadvládu telefonu a emailu. Dostupné technologie se již dostatečně dramaticky proměnily, aby se tak mohlo stát. Naprosto zásadní jsou dvě – mobilní telefony, které jsou již více počí­tači v kapse než telefony, a cloud jako univerzální označení pro všudypřítomnou IP konektivitu a prakticky neomezený výkon i služby, které má jednotlivec na svém telefonu v kapse neustále k dispozici.

Výrobci technologií, po novu spíše poskytovatelé cloudových platforem pro spolupráci, se předhánějí v nových konceptech a nabídkách s jediným cílem – vybudovat dostatečně velkou uživatelskou základnu právě pro svou platformu. Platformu, která se v brzké době stane novým emailem a telefonem v mnohem sjednocenější podobě. Díky tomu zabetonují své postavení a získají nový „kontrolní bod“ – něco, co bude uprostřed naší komunikace a spolupráce opět na pěknou řádku let. Odvrácenou stranou tohoto příběhu je vzájemná interoperabilita, která bohužel dostává na frak. Nové collaboration platformy vznikají jako do značné míry uzavřená prostředí, byť nabízí otevřená API. Skoro by se chtělo dodat ono známé „vítěz bere vše“.

Tento nově přicházející komunikační standard (říkejme mu třeba „business messaging“, neboť ustálené označení mu zatím stále chybí) dovršuje cestu sjednocování historicky oddělených komunikačních kanálů (text/chat, sdílení souborů, telefonování a videokonference), kterou před lety započal koncept UC (Unified Communications). Od UC se zásadně liší novou koncepcí „cloud & mobile first“. Základní sada funkcí je k dispozici v jediné aplikaci, kterou je možné ihned stáhnout na všechna zařízení a začít okamžitě používat. Nepotřebujete k tomu žádný speciální hardware nebo investice do softwaru, ani své IT, aby vám něco zapnulo či povolilo. Stačí si jednoduše založit účet.

Cloud tak přes všechny svoje významy má jeden zcela zásadní – demokratizuje celé IT. V mnoha oblastech ukončuje monopol IT oddělení, která od počátku měla na přístup uživatelů k hardwaru a aplikacím. A společně s rozvojem alternativních způsobů připojení (WiFi, mobilní sítě) platí to stejné i pro přístup k IP konektivitě.

Změnilo se toho opravdu hodně (tabulka 1). Když jsme dříve chtěli využívat firemní email a telefon, tak jsme potřebovali IT, aby nás vybavilo patřičným hardwarem (počítač, telefon), nainstalovalo příslušné aplikace, založilo uživatelské účty, nastavilo telefonní klapku a nakonec nám povolilo přístup do firemní sítě (vzdálený přes VPN a často i ten lokální).

 

Tabulka 1 Vývoj voblasti Collaboration za posledních několik let

 

Hardware

Software

IP konektivita

Dříve

drahý a specializovaný

placený, vyžadující on premise infrastrukturu a poskytující omezený uživatelský zážitek

drahá a pomalá

Nyní

dostupný a univerzální (mobilní telefony, tablety, PC)

zdarma (či skoro zdarma, jako součást většího balíčku) zcloudu a uživatelský zážitek vmnoha situacích srovnatelný se specializovaným hardwarem

dostupná a rychlá

 

Kombinace cloudu, vlastního mobilního telefonu (tabletu, počítače) a nezávislé konektivity tohle vše ruší. Jistě, stále bude IT asistovat s instalací specifického hardwaru tam, kde to bude i nadále potřeba (typicky videokonference v zasedací místnosti), dohlížet na bezpečnost firemních dat a řešit integraci cloudových služeb s open systémy nebo mezi sebou navzájem. Ale to je po pravdě velmi proměněná role ve srovnání s tím, co doposud vykonávali.

A co může IT dělat ještě? Doporučuji hlavně nebránit technologickému a uživatelskému pokroku, protože to může vést pouze k bobtnání „shadow IT“ a jejich postupné izolaci. Naopak by se měli šéfové IT vrátit zpátky do svých rolí „poslů světla“, které kdysi měli v devadesátých letech, a troufnu si tvrdit, že v poslední době je jejich okolí často vnímá přesně naopak – jako ty, kteří pokroku až zas tak moc nefandí.

 

 

Obr. 1 Hodnocení magických kvadrantů

pro Unified Communication

Obr. 2 Hodnocení magických kvadrantů

pro Meeting Solution

 

Kam se tedy rozhlédnout a kde ona nová světla hledat? Nový „Collaboration Control Point“ hledejte buď u tradičních Collaboration dodavatelů, kteří již pár let okupují gartnerovské kvadranty lídrů v souvisejících oblastech Unified Communication (obr. 1) a Meeting Solutions (obr. 2) nebo v populárních sociálních sítích typu Facebook, Twitter, LinkedIn apod. Ti první jsou již dlouhodobě etablovaní ve firemním segmentu zákazníků a mají již přizpůsobená řešení pro spolupráci v pracovním kontextu. Ti druzí zase vládnou masivní uživatelskou bází a na přizpůsobení firemnímu kontextu teprve pracují (např. před rokem spuštěný Workplace by Facebook). Samozřejmě existují desítky menších hráčů, jako jsou Slack, Asana, Redbooth a mnoho dalších, kteří ale dokáží zaujmout jen specifickou skupinu uživatelů, než aby přetavili svůj potenciál ve skutečný mainstream. V případě většího úspěchu je totiž dříve, než se tak stane, pravděpodobně koupí některý z velkých hegemonů. A opět si připomeňme, že kulhající interoperabilita nutící uživatele používat hned několik aplikací na podobné pracovní postupy (workflow) vedle sebe za nějaký čas povede k přirozené konsolidaci, takže přežijí opravdu jen ti nejsilnější.

Vedle technologií ale nemohu opomenout ani další zásadní věc, která definuje úspěch či neúspěch digitálních týmů. Pořízení samotných technologií pro spolupráci je pouze jednou z ingrediencí úspěšného vzniku takového týmu. Tou druhou je, v IT ne úplně tradiční, pojem „adopce“. Tedy další dva vrcholy pomyslného trojúhelníku „technologie – lidé – procesy“. Pod adopcí si můžete představit soubor procesních, softskillových a marketingových aktivit, které pomohou odbourat přirozený strach uživatelů ze změny a nových nástrojů, přizpůsobí letité firemní procesy novým principům a zpropagují nové způsoby spolupráce napříč organizací. Pouze vhodnou kombinací technologií a uživatelské adopce dosáhnete toho, že čas digitálních týmů začne odbíjet i u vás.

 

 

 

Autor
Posted in: Články