Sdělovací technika

telekomunikace - elektronika - multimédia


Kompletní seznam článků

Praha, 24. září 2014 – Více než třetina strojírenských společností potvrzuje, že v období krize vzrostl význam controllingu a kontrolérů. Tuto potřebu navíc umocnily i nově vzniklé sankce proti Rusku a možnost případných dalších opatření, které by mohly mít zásadní vliv na vývoj ekonomických výsledků podniků. Vzhledem k těmto turbulentním změnám nadpoloviční většina velkých podniků aktualizuje svůj finanční plán již každý měsíc. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu od Filipa Bušiny, jehož se účastnila stovka velkých, středních i malých strojírenských podniků.

Ve spojení s ekonomickou krizí se stále častěji hovoří o úsporách či zkvalitnění ekonomického fungování podniků. Strojírenské firmy podle nejnovějšího výzkumu Filipa Bušiny potvrzují význam controllingu jako nástroje, který umožňuje na základě zejména kvalitativní analýzy interních dat získaných controllerem zlepšit procesy, a posunout tak firmu k efektivnějšímu fungování a lepším hospodářským výsledkům. Přímý vliv controllingu na hospodářské výsledky strojírenských podniků potvrzuje až 60 % podniků. Další přibližně třetina firem uvádí částečný vliv na své hospodářské výsledky (35 %). „Jen pět procent firem tvrdí, že zprávy controllera nemají na následné finanční výsledky vliv,“ doplňuje Filip Bušina, autor daného výzkumu.

Role controllingu ale taková nebyla vždycky. K růstu jejího významu došlo až u třetiny firem (34 %) teprve po nástupu ekonomické krize, a částečně pak i nově v důsledku hrozby zavedení a následné realizaci sankcí vůči Rusku. Firmy si díky nečekaným turbulencím na trhu uvědomily svoji zranitelnost a potřebu kvalitních údajů o své situaci pro rychlé rozhodování jak o výrobě, tak i následné distribuci svých produktů klientům. Rovněž také nezbytnost aktuálních informací o míře rozpracovanosti jednotlivých zakázek, o jejich průběžném financování, geografickém rozdělení své vázanosti na jednotlivé regiony a dalším. Podle představitelů strojírenských podniků jsou klíčovými zdroji informací zejména účetnictví (91 % firem) a interní informační systém (85 %). Naopak externí zdroje a možnosti benchmarkingu využívají firmy spíše výjimečně. „Jedním z důvodů je dle jejich slov vysoká míra specializace u některých výrobků, kde možnost objektivního benchmarkingu je velice omezená,“ vysvětluje Filip Bušina.

Frekvence vyhotovování controllingových reportů je v naprosté většině podniků (90 %) pravidelná. Nejčastěji zpracovávají strojírenské podniky controllingové analýzy na měsíční bázi (74 %). Tato frekvence dle jejich slov odpovídá i schopnosti managementu zužitkovat tyto informace a využít je při svých obchodních rozhodováních. Méně častá frekvence je spíše výjimečná (16 % podniků) vzhledem k tomu, že nedává možnost operativně reagovat na možné nečekané změny na trhu a přizpůsobit se takovým podmínkám. „Naopak častější frekvence neposkytuje větší přínos pro rozhodování představenstva a pouze zbytečně zvyšuje náklady a potřebu personálního zázemí,“ dodává Filip Bušina.

Svůj finanční plán připravuje téměř polovina firem na roční bázi (44 %). Jedná se zejména o menší a střední strojírenské podniky, jejichž výroba je vázána na větší odběratele, s kterými mají uzavřené smlouvy na delší období. Naopak velké firmy upravují svůj plán častěji – až polovina z nich (52 %) provádí pravidelnou aktualizaci na měsíční bázi podle aktuálního vývoje ve výrobě a odbytu. Tím podporují i hlavní důvod přípravy finančního plánu, čímž je získání kontroly nad svými financemi a řízení finančních rizik – tedy jednak podpořit rozhodování na úrovni top managementu při plánování větších investic, ale i řízení operativního cash-flow na mzdy a jiné pravidelné výdaje.

Autor: Filip Buština